Dlouho očekávaná a jednou odložená návštěva studentů z ettalského gymnázia se konečně uskutečnila 14.4.- 19.4. 2008. V pondělí 14.4. večer jsme se mohli konečně my, studenti z Gymnázia Česká Lípa, setkat před školou s našimi německými protějšky, kteří po únavné a dlouhé cestě konečně dorazili.
Ten den se toho už moc nestihlo, jen jsme si Němce „rozebrali" a každý si odvezl toho svého. Většinou následovalo seznámení v rodinách, večeře a pak už jen popřání dobré noci, ty odolnější ovšem neváhali a ještě stihli jít na obhlídku českolipských hospod. V úterý ráno jsme se všichni sešli před školou, následoval krátký uvítací projev pana ředitele, paní Křesťanové a poděkování nových učitelů. Poté už se Němci rozdělili do skupinek, ke každé byl přidělen český průvodce a už jsme mohli vyrazit na prohlídku školy. Návštěva se hodně zajímala i o to jak vypadá výuka u nás, tak jsme měli povoleno je vzít i do některých hodin. Naše gymnázium se od toho ettalského hodně liší, už jen tím, že v Ettalu funguje škola při klášteru. Samozřejmě i styl výuky mnohé překvapil, ale myslím, že pro všechny to bylo moc zajímavé. Poté následovalo krátké občerstvení a po něm už jsme všichni nastupovali do připraveného autobusu a nabrali směr Lindava. Dnešní program se měl věnovat sklárnám, také co typičtějšího pro náš kraj byste chtěli Němcům ukázat… První zastávkou byla tedy známá firma Ajeto ještě známějšího majitele a designera Bořka Šípka. Ajeto je klasickou sklářskou hutí vyrábějící především umělecké skleněné předměty, nejdříve nám tedy v němčině byla vysvětlena vůbec podstata výroby skla, poté i techniky foukání a všemožného zpracování a následně jsme i prakticky viděli a mohli vyzkoušet „jak se to všechno dělá". U pecí bylo ale až nadmíru horko, tak jsme se přesunuli do takové malé místní galerie, kde nám byly představeny některé uskutečněné projekty právě pana Šípka. Když jsme se všichni dosyta vynadívali, následoval přesun do Nového Boru, tam asi hodinu a půl dlouhá přestávka, kterou někteří využili na oběd, jiní k nákupům suvenýrů, a pak už jsme se odebrali do Skalice, do firmy TGK, kde na nás už čekal majitel, pan Švácha. Ten nám představil, opět v němčině, svojí firmu, která se zabývá tabulovým sklem, provedl nás po zahradě, kde nám ukazoval různé zakázky, které jeho firma dělala, a u toho nám vysvětloval technologii skla jako takového. Myslím, že všechny také moc zaujal Ben, „firemní" pes, který kolem nás vesele pobíhal a chtěl si jen a jen hrát. Pak následovala ještě prohlídka skladu a studia, kde jsme si mohli vyzkoušet, jak sklo řezat, byli jsme seznámeni se spékáním skla a všemožnými jinými věcmi. Výklad nás všechny moc zaujal a mnohé i inspiroval. Tímto skončil úterní program, rozjeli jsme se do svých domovů, ale ne na dlouho, náš neoficiální program pak samozřejmě pokračoval dlouho do noci v různých barech v České Lípě.
Ve středu ráno byl sraz opět před školou, Němcům ranní vstávání vůbec problémy nedělalo, asi jsou přece jenom odolnější než Češi :), dopoledne jsme strávili všichni v tělocvičně, kde proběhl turnaj ve florbale, a potom byl na plánu výlet do automobilky v Kolíně a prohlídka historického centra prahy. Program se poněkud natáhl, ale ani to neodradilo nás všechny, abychom ještě v noci oslavili narozeniny jednoho z Němců.
Čtvrtek nebyl o nic méně zajímavější, autobusem jsme dojeli do Mnichova Hradiště, absolvovali jsme prohlídku tamějšího zámku, kam sahají kořeny pátera Angela, a samozřejmě jsme nesměli opominout i návštěvu zdejšího pivovaru.
Pátek byl dnem posledním, nepočítáme-li sobotní ráno, kdy měla skupina odjet, a na plánu byla procházka na Bezděz a do Doks. Večer jsme samozřejmě všichni strávili pospolu a náležitě zakončili týden německé návštěvy.
V sobotu ráno už jen následovalo smutné loučení, pár slziček, výměny emailů a slibů, že se budeme navzájem navštěvovat. Proběhlo oficiální rozloučení a autobus odjel zpět, směr Mnichov, až do Ettalu. A závěr? Každý z nás si tento týden velmi užil, myslím, že každý, ať Čech nebo Němec, se přiučil něco nového, jazykové bariéry se podařili odbourat a určitě vzniklo i pár nových přátelství. Doufám, že tyto akce budou pokračovat, a každému přeji, aby měl možnost se jich zúčastnit!
Tereza Šváchová, Jan Nykl, VII.A
Fotogalerie:
Video: