(očima jedné ze studentek s mírně veselou nadsázkou )

Dne 26.9. se naše třída kvarta B vydala do Českého Švýcarska. V 7:45 jsme se sešli před školou, kde na nás čekal autobus (nebo my na něj?). Protože nás nebylo dostatečné množství, jelo s námi i několik dětí z Holan, abychom autobus zaplnili celý. To se nám ale nevyplatilo, když si jedna vzadu sedící holčička zapomněla vzít kinedryl… Zbytek cesty byl vcelku klidný.

Po příjezdu do cíle jsme se zase nadechli čerstvého vzduchu, po dešti krásně čistého, ale chladného, obzvláště po pobytu v teple autobusu. Chvilka čekání, nervózní přešlapování na místě, Vojtův fotbalový výstup, a už přichází náš průvodce. Asi třicetiletý, na první pohled sympatický a přírody znalý. Hned ze začátku se dozvídáme, že původní trasa je poněkud změněna, tedy úplně. Místo do Jetřichovic jdeme na Mariinu vyhlídku. Naštěstí se nemusíme zdržovat tvořením dvojic a následným chytáním za ruce, a tak bez většího zdržení vyrážíme.
Už na první zastávce se dozvídáme zajímavé informace – o borovici vejmutovce. Následuje malý výklad o tvoření zdejších pískovcových skal, zastávka u rozpůleného slepýše, malého skokana hnědého (pozor na podobnost se skokanem ostronosým!), hromady s větvemi – ano, jsou tu i větve borovice vejmutovky. Několik dalších informací a dostáváme se pod skalní převis, kde se rozhodujeme pro malý odpočinek. Po chvíli svačení se dělíme na dvě skupiny – v jedné jsou ti, co se chtějí podívat na vyhlídku, a v druhé ti, co chtějí pokračovat v odpočinku. Zůstat chce pouze Majda, a tak je i ta nakonec přemluvena k účasti. Rozhled je kouzelný.
Trochu zmoklí se vracíme a hrajeme hru, něco mezi pexesem a zvířecí poznávačkou, paní učitelka Krejčová nám ale nesmí radit. Chvíle přemýšlení a už máme skoro všechna zvířata, zbývá poslední jelen. Po ukončení hry se opět vydáváme na cestu, tentokrát na Mariinu vyhlídku. Zjišťujeme, jak se zde hlásí a hasí vznik ohně a posloucháme příběh o posledním vzniklém požáru. Čas vypršel, a tak se vracíme k autobusu. Teď už všichni zmoklí a trochu unavení.
Cestou zpátky nechybí v autobuse dobrá nálada a samozřejmě zpěv. Zastavujeme v Novém Boru, a tak nás někteří opouštějí trochu dřív. Po návratu do České Lípy se každý vydáváme svou cestou a jdeme se učit na opakovací písemku z matematiky.

Vytvořila : Štěpánka Balvínová