Tak jako každý student francouzštiny jsem vždy snil o studiu ve Francii. Byl jsem plně rozhodnut, že tam půjdu studovat hned po dokončení gymnázia. Leč jsem dostal možnost splnit si svůj sen dříve, a tak jsem tento rok v Première, který snad úspěšně dokončím složením maturity z francouzštiny (jsem na vědecké sekci, a proto dělám tento rok pouze maturitu z francouzštiny), a příští rok dokončím své tříleté studium maturitou z ostatních předmětů.
Pozn. Předem bych se chtěl omluvit za své písemné vyjadřování, ale přece jenom moje čeština lehce, ale nezadržitelně upadá.
Program českých sekcí
Do Francie jsem se dostal díky programu českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministère de l’Éducation. Jedná se o české sekce ve Francii konkrétně v Nîmes a v Dijonu. Více informací na následujících odkazech:
http://dijon-nimes.webnode.cz/jak-se-stat-studentem-ceske-sekce/
http://www.ifp.cz/Sections-tcheques-en-France-Dijon
Já tedy studuji v Dijonu, protože do Nîmes berou pouze dívky. Na francouzské lycée se může dostat doopravdy skoro každý. Jediné kritérium je úspěšné složení přijímacích zkoušek. Já osobně jsem šel až po absolvování kvinty, ale pro vás už tato možnost není, takže máte jedinou šanci po kvartě. Před zkouškami musíte napsat motivační dopis ve francouzštině a vyřídit si žádost. Podrobnější informace jsou na výše uvedených stránkách. Poté v únoru či březnu jste pozváni na Ministerstvo, kde složíte písemný test, tj. porozumění novinovému článku a napsání eseje cca 200 slov na dané téma. Dále nezbývá než se modlit a po ukrutně dlouhém týdnu máte vyjádření, zda postupujete do druhého kola, nebo ne. Druhé kolo je někdy kolem konce dubna, začátku května. Jedná se pouze o ústní pohovor, kde se vás ptají především na motivaci. Trvá to jenom cca 15 minut. A výsledky máte asi do dvou dnů. Motivační video naleznete na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=E-YWa_cwk64 . Je doopravdy aktuální, neboť se natáčelo tento rok.
A jak vypadá takový typický den Karnoťáka?
(Karnoťák je v našem slangu student na Karnotově gymnáziu v Dijonu= Lycée Carnot.)
Pro popis typického dne použiji spíše dva dny: jeden klasický, tj. škola až do večera, a jako druhý středu.
Každý den začíná snídaní. Nebo respektive budíčkem. Surveillanti= „vychovatelé“= ti, co nás hlídají na internátě, nás přijdou vzbudit. Čas buzení se liší dle surveillanta, ale nejčastěji to bývá v 7h 15. Já vstávám dříve, takže je ráno ani nepotkám. Snídaně je povinná. Můžete na ni od 7 h do 7 h 20. Pokud by se vám nechtělo scházet z intru, tak nemusíte, jenom musíte dát svoji kartičku do jídelny=selfu někomu jinému, aby ji pípnul. Každý den je snídaně stejná vyjma úterý, kdy máme i Nutellu. Ale jinak máme výběr: bílý jogurt, ovocný jogurt (meruňka, ostružiny, …), marmelády, máslo, bagetu, trezor (=čokoládové polštářky, jedná se o druh cereálií), pomerančový/jablečný džus, mléko, kakao, čaj nebo kávu. Někomu to je málo, anebo má jiné zvyky, takže já si třeba nosím ovesné vločky. Francouzi si většinou nosí lepší marmelády, burákové máslo, atd. Na snídani sedíme vždycky Češi pohromadě.
Po snídani jdeme zpátky na pokoj. Vyčistíme si zuby a takové ty ranní věci. Škola nejčastěji začíná od 8. Poprvé zvoní už v 7.55 a to je nejvyšší čas na odchod z intru, abychom nepřišli pozdě na hodinu. Všechny hodiny trvají 55 minut. Přestávky jsou po dvouhodinových blocích tj. od 9.50 do 10.05, od 12.50 do 13.05 a od 15.50 do 16.05. Co se týče příchodu do třídy, tak se toleruje pětiminutové zpoždění. Karnot je doopravdy velký a vzhledem k tomu, že musíte měnit třídu po každé hodině, tak vám to třeba zabere i těch 5 minut. O přestávce buď jdete na intr pro sešity, učebnice nebo pro papíry- feuilles simples nebo doubles (v Čechách takové papíry nemáme, neboť mají jiné řádkování viz fotka), anebo zůstanete venku, resp. ve škole na dvoře a povídáte si s Čechy nebo s francouzskými kamarády. Po přestávce zase sedíte 2 hodiny ve třídě.
Po úmorném ránu nastává minimálně hodinová pauza na oběd, většinou však dvouhodinová. My Češi jsme povinni chodit do jídelny, avšak pokud někdy jdeme na kebab nebo na čínu, tak si toho nikdo, alespoň zatím, nevšimne. Do jídelny nemůžete, kdy chcete, protože máte pasáže tj. dobu, kdy máte odblokovanou kartu. Já jsem tedy v Maison des Lycées. Jedná se o organizaci, která pořádá různé akce pro studenty (schůzky jsou jenom jednou do měsíce, možná i méně často). A díky tomu mám odblokovanou kartu permanentně, takže si jdu do jídelny, kdy chci. Oběd i večeře se skládají z předkrmu (většinou studeného, ale občas, asi jednou do týdne, je i teplý), hlavního chodu, mléčného výrobku (jogurt, nebo sýr) a dezertu (koláč, nebo ovoce). Dále máme neomezený počet baget a vody. Většina Čechů jí spolu, ale někteří jedí s Francouzi. Já to mám tak půl na půl.
Odpoledne zase sedíte ve škole. Průměrně do pěti, ale pokud máte smůlu, tak i do šesti. Na druhou stranu, můžete končit i dříve. Já třeba mám štěstí, a tak nikdy nekončím v šest. Po škole si můžete dělat, co chcete, ale na Karnot se musíte vrátit do 19 hod. Můžete si dělat úkoly, číst si, jít do města, sportovat, koukat na seriály,…. Ve škole máme atletický stadion, tak buď si můžete jít zaběhat tam, anebo můžete běžet do parku „Parc de la Colombiere“ (cca 8 km tam a zpátky). Po večeři musíme být venku: v době zimního času do 20 hod, v době letního do 20 h 30. Většinou hrajeme nějaké sporty, anebo zkoušíme na spektákl=divadelní vystoupení. (Video z tohoto roku zde: https://www.youtube.com/watch?v=lMjMlCx2aYU) Sami si ho píšeme a režírujeme. Výjimečný den je pátek, kdy všichni, tedy ti, co nejsou ve francouzských rodinkách, jdou ven. Vracíme se ve 22, nebo ve 23 hodin. Poměrně brzy, ale pozdější čas nám francouzské vedení nedovolí. Večer můžete mít i nějaké kroužky. Já chodím na plavání, někdo na volejbal nebo do posilovny. Někteří jdou zase občas do divadla nebo na operu.
Večer nám surveillanti jdou říct dobrou noc ve 22 hod. Ale to neznamená, že musíte jít spát. Většinou se chodí spát o půlnoci, protože to přestává fungovat internet. Znovu funguje až v 6 hod ráno. Dále nefunguje od 8 hod do 12 hod a od 14 hod do 16.30 vyjma středy a víkendu, kdy funguje celý den. A některé dny se sejdeme u někoho na pokoji a děláme si „čaj“…
A teď bych rád popsal středu. Jde o to, že škola je pouze dopoledne. To znamená, že celé odpoledne máte čistě pro sebe. Někteří chodí nakupovat: buď do centra města, anebo do obchodního domu Toison D’Or. Jiní se jdou jen tak projít. Já jsem měl přípravu na chemickou olympiádu anebo tréninky badmintonu. Můžete dělat i jiné sporty v rámci školního družstva. Všichni Češi děláme jenom badminton, ale v nabídce je i atletika, basket, orientační běh, …
A co víkendy?
Každý víkend, tedy vyjma víkendů před velkými zkouškami, trávíme ve francouzských rodinkách. Většinou se jedná o spolužáky, ale ne vždy. Třeba já tento rok nemám ani jednu rodinku od spolužáka, ale chodím ke třem spolužákům z minulého roku. (Je zvykem měnit celou třídu každý rok. Takže většinu spolužáků ve třídě následující rok mít už nebudete. Já tedy příští rok budu mít stejné spolužáky, protože jsem ve výběrové třídě, neboť se učím biologii ve francouzštině a i v angličtině.) Je úžasné být ve francouzských rodinkách, protože doopravdy poznáte francouzskou kulturu, styl života, styl bydlení. A navíc vás to donutí nemluvit česky, takže se velmi zlepšíte v jazyce. Většina rodinek se snaží předvést hodně věcí. Takže budete mít typické jídlo, které je mnohem lepší než v jídelně. Já třeba chodím skoro každé dva týdny do kina, nebo jedeme někam na výlet, abych poznal i ostatní francouzská města, monumenty, vesnice. Je to doopravdy velice obohacující.
Klady a zápory
Na závěr bych rád shrnul kladné a i negativní stránky studia ve Francii.
Začnu tedy těmi kladnými. Nejvíce očividné je zlepšení se ve francouzštině. Po roce budete skoro všemu rozumět. Pořád budou nějaká slova, která nebudete znát, ale porozumíte úplně všemu: knihám, článkům, písničkám, filmům, spolužákům. Budete mluvit jako rodilý mluvčí. Dále se osamostatníte. Budete v cizím prostředí a zjistíte, kam až jste schopni dojít. Dospějete, protože ve Francii nejsou rodiče, aby to za vás vyřešili. Získáte nový pohled na svět. Budete schopni kritického myšlení z minimálně dvou různých úhlů. Je to určitě velmi obohacující. Učební látka není vůbec těžká, a tak se nemusíte doma učit tak jako v Čechách. Nebudete se muset učit pouze informace, spíše se naučíte analyzovat a pracovat s články. A pokud chcete v budoucnu studovat ve Francii, tak není lepší cesta, protože se zařadíte do francouzského systému, který vám umožní dostat se na nejprestižnější francouzské univerzity. Ale stejně budete moci využít své české státnosti, neboť třeba na studium Sciences Po půjdete rovnou k ústnímu pohovoru. A tam máte větší šanci úspěchu než Češi studující v Čechách, protože znáte francouzský systém, a tak víte, co je od vás očekáváno. V neposlední řadě stojí za zmínku, že prázdniny trvají 2 týdny a jsou každé dva měsíce a k tomu máte ještě dvouměsíční letní prázdniny. Pokud nemáte maturitu, tak školní rok končí v půlce června.
Na druhou stranu osamostatnění jde ruku s rukou se steskem po domovu. Takže musíte počítat s tím, že se vám bude občas stýskat. Francouzský systém analýz vám nemusí „sednout“ – a to především, pokud chcete dělat přírodní vědy. Jestli chcete studovat stejně jako já v Čechách, tak studium ve Francii není ta nejlehčí cesta, alespoň co se týče medicíny. Dříve jsem ji chtěl studovat ve Francii, ale změnil jsem názor. Osobně mi nesedl francouzský systém „nicnedělání“. Respektive třeba o biologii máme 2 hodiny laborky, abychom sami přišli na nějakou teorii, kterou třeba už znám, a tak mě to trochu nudí. Ale záleží spíše na osobním pohledu.
Pokud by z vás někdo byl motivovaný odjet do Francie na středoškolské studium, anebo máte nějaké otázky, tak se můžete určitě zeptat vyučujících francouzštiny, napsat mi na Facebook anebo si počkat, až budu mít prázdniny, a zeptat se mě osobně.
Ondřej Volejník