Druhý listopadový týden jsem po dlouhých letech za katedrou opět usedla do školní lavice a na pět dnů jsem se stala studentkou Lake School of English v Oxfordu. V rámci programu Erasmus+ jsem dostala možnost vycestovat do Anglie a navštěvovat kurz, který se jmenoval Language, Life and Culture in the UK Today. S výběrem svého kurzu jsem měla mimořádně šťastnou ruku, protože jsem společně s kolegyněmi z Polska, Estonska a Itálie měla možnost poznat život v Británii z první ruky, a to nejen prostřednictvím vynikající lektorky, ale hlavně na vlastní pěst. Ne vždy bylo ono poznání úplně příjemné, v každém případě ale rozhodně poučné.
Své nabyté zkušenosti jsem se pokusila shrnout do následujícího desatera. Třeba vám moje rady při vaší případné návštěvě univerzitního Oxfordu pomohou:
- Teple se oblečte.Doporučuji systém “cibule”. Poslední dvě až tři vrstvy odkládejte pouze v život ohrožujících situacích, jinak si kromě zážitků přivezete i pořádné nastydnutí. Systém vytápění britských domácností se totiž značně liší od toho českého.
- Nezapomeňte si posunout čas na svých hodinkách. Nezaspíte začátek vyučování a budete se moci od srdce zasmát svým spolužákům, kteří nejsou tak zcestovalí jako vy sami.
- Nejste-li skalními fanoušky ranních cereálií a chladného mléka, asertivně na to své ubytovatele upozorněte hned v úvodu a navrhněte, že si budete své snídaně připravovat v jejich kuchyni sami. Pravý Brit vaši nabídku nadšeně přijme, protože tím získá několik minut navíc ke sledování oblíbených ranních televizních vědomostních soutěží.
- Dva lidi = fronta. Přičemž tito dva nemusí stát za sebou, ale klidně i metr vedle sebe.
- Do fronty se NIKDY nevstupuje. Nestane se vám pak, že vás řidič autobusu vykáže ze svého vozu a nepomůže vám ani vysvětlování, že jste cizinec a že vás ta hodná paní pustila do fronty před sebe.
- Budete-li se po vykázání z předchozího autobusu tvářit patřičně sklesle, dříve či později vás někdo osloví se starostí o vaši momentální pohodu. Budete-li mít štěstí jako já, bude to pastor, který vás pozve na pravý anglický čaj a přiblíží vám britskou mentalitu, která se od té naší v lecčems liší.
- Rozhodně navštivte hospodu The Eagle and Child, protože právě sem chodil J.R.R.Tolkien psát Hobita. Máte-li rádi literaturu, nesmíte vynechat hostinec King’s Arm, kde prý přespal i William Shakespeare. A jste-li fanoušky Jamieho Olivera, nesmíte z Oxfordu odjet bez návštěvy jeho italské restaurace Jamie’s.
- Půjdete-li do některé typicky oxfordské hospůdky na oběd, mějte na paměti, že ač budete v celém zařízení jediným hostem, a to pořádně hladovým, k tomu, abyste si mohli objednat své jídlo, nestačí dvacet minut usmívání se na číšnici opírající se o barový pult. Udělejte to jako já a po oněch dvaceti minutách se nesměle zeptejte, jestli si můžete objednat. Dívka vám s úsměvem ochotně odpoví, že samozřejmě. U ní u pultu.
- Návštěva největší oxfordské koleje Christ Church je přímo povinností, a to nejen proto, že se tu točila řada scén z filmů o Harrym Potterovi a že se tu zrodila Alenka v říši divů, ale hlavně pro tu atmosféru, kterou tento komplex budov v sobě má a která je zcela neopakovatelná.
- Učte se anglicky. Když se vám stane, že vypadnete ze seznamu cestujících v letadle a tvrdí vám, že tímhle letadlem domů neletíte, znalost angličtiny vám pomůže přesvědčit letištní personál, že vy tím letadlem prostě letíte a ještě jako bonus získáte pohodlné sedadlo v business třídě.
Doufám, že vám mé desatero na vašich cestách poslouží a i vy budete mít možnost Velkou Británii nebo přímo Oxford navštívit.
Mgr.Petra Švajdová
„Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.“