Ve čtvrtek 10. května 2018 jsme se po 6. hodině ranní vydali na geograficko-historickou exkurzi do Berlína. Stejně jako v minulých dvou letech s námi jeli paní Hluštíková, pan Tulka a pan Kosina, kteří měli na starost padesát vyvolených. Pan průvodce, zabývající se profesně dějinami umění, nás zásoboval spoustou zajímavostí již v průběhu cesty. To jsme však ještě nevěděli, co nás cestou čeká.
Neplánovaná zastávka byla již v Ústí nad Labem, v blízkosti Mariánského mostu, kde jsme se stali účastníky dopravní nehody, když do našeho autobusu narazil na křižovatce osobní automobil. Nikomu se naštěstí nic nestalo, vše odnesly jen pomačkané plechy a my mohli pokračovat po hodinovém zdržení dále.
Po sedmihodinové cestě jsme konečně dorazili do Berlína, který patří mezi největší města v Evropě, což bylo znát i na husté městské dopravě. Z autobusu jsme pozorovali Vítězný sloup (Siegessäule), který byl vztyčen v roce 1873 jako pomník tzv. „válek za sjednocení Německa“ (dánsko-německé války, prusko-rakouské války a prusko-francouzské války). Na jeho vrcholu je umístěna 8,3 metru vysoká socha Vítězství. Naší první zastávkou byl Reichstag. Přestože jsme přijeli o hodinu později, než byla plánovaná prohlídka, ochotní Němci nás po krátkém vysvětlení našeho zpoždění pustili dovnitř. Nicménějako každý návštěvník jsme museli projít bezpečnostní kontrolou. Budova byla postavena jako sídlo Říšského sněmu, kterému sloužila od roku 1894 až do roku 1933, kdy byla vypálena. Od rekonstrukce v roce 1999, provedené architektem Normanem Fosterem, je opět sídlem německého parlamentu. Na vrcholu se nachází dodatečně vybudovaná skleněná kupole, ve které nás zaujal nejen výhled, ale i její originální, moderní architektura.
Poté jsme započali pěší obhlídku nejdůležitějších symbolů Berlína. Prvnímz nich byla slavná Braniborská brána (Brandenburger Tor), kterou vybudovaliroku 1734 jako celní bránu v opevnění Berlína a poté přestavěli v dnešním stylu raného klasicismu na příkaz krále Fridricha Viléma II. Braniborská brána stojí na rozhraní dvou velkých tříd Straße des 17. Juni (Ulice 17. června) a Unter den Linden (Pod Lipami). S touto stavbou je spojeno mnoho historických událostí města. Původně směl Braniborskou bránou projíždět pouze německý císař. Během existence Berlínské zdi se brána nacházela v hraničním pásu a nebyla přístupná.
Následoval Památník holocaustu, jenž má upomínat na nacisty zavražděné židovské obyvatelstvo během 2. světové války. Poté jsme prošli moderním komplexem Sony Center a následně kolem pozůstatků Berlínské zdi až k bývalému hraničnímu přechodu mezi Západním a Východním Berlinem Checkpoint Charlie, kde jsme dostali krátký rozchod. Někteří využili možnost ochutnat berlínskou specialitu currywurst.
V 19 hodin jsme přijeli k hotelu Teikyo v blízkosti jezera Zeuthener. Zbytek večera pak mohl každý strávit po svém (obchůzka po hotelu, sledování hokeje ve společenské místnosti,…).
Namuundari Ganbayar, Petra Zapalačová, VI.A
