Ráno jsme se probudili do dne osvěženého nočním deštěm, což oproti předchozímu horku byla příjemná změna. Po vydatné snídani jsme vyrazili do nedaleké Postupimi (Potsdam), ve které byla mimo jiné v roce 1945 podepsána „Postupimská dohoda“ o poválečném rozdělení Evropy.

Naším cílem byl areál zámku Sanssouci (překlad z francouzštiny: „bez starostí”). Bylo to letní zámecké sídlo založené Hohenzollerny. Zdejší parky jsoučasto pokládány za německého konkurenta francouzského Versailles. V roce 1990 byl zámek i s areálem zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Na prohlídku jsme se rozdělili do dvou skupin, přičemž každá měla anglicky mluvící průvodkyni. V jejich doprovodu jsme viděli např. Nové komnaty, zámecké zahrady a terasy, čínský altánek, fontány, hrob Fridricha Viléma II. Dozvěděli jsme se, že v zahradách kromě okrasných stromů rostou i stromy ovocné a na terasách již od doby Fridricha Viléma II. pěstují fíky. Tento císař si zdejší sídlo velice oblíbil, a proto si přál zde být i pochován. Jako orientační bod nám po celou dobu sloužil historický větrný mlýn, který byl vidět ze všech koutů areálu. Po dvouhodinové prohlídce jsme se sešli u autobusu a přejeli zpět do centra Berlína.

Zaparkovali jsme na Ostrově muzeí (Museumsinsel), kde jsme dostali rozchod. Zájemci o návštěvu televizní věže Fernsehturm, přezdívané „párátko s olivou”, která se tyčí do 386 m nedaleko náměstí Alexanderplatz,se k ní vydali s panem Tulkou. Cestou jsme prošli kolem Červené radnice (Rotes Radhaus), která je sídlem berlínského starosty a senátu. Po příchodu k TV věži jsmebyli zklamáni faktem, že po zakoupení vstupenky je kvůli vysoké návštěvnosti nutno počkat čtyři hodiny na samotný vstup. Jelikož jsme neměli dost času, návštěvu jsme museli vynechat, ale o to delší pak byl rozchod, který následoval. Každý mohl využít tento čas dle svých zájmů – k návštěvě některých historických objektů, vypůjčení kolo, posezení v kavárně či v restauraci, nakupování.  

V 17. hodin jsme se sešli u autobusu a nabyti novými zážitky jsme opustili Berlín. Cesta zpět proběhla bez komplikací, dokonce jsme si doplnili informace dokumentem o Berlínské zdi. V půl jedenácté jsme dorazili do České Lípy.

I letos byl výlet velmi vydařený a my se již těšíme, jaká další evropská destinace nás čeká příští rok. Naše díky patří našim milým a trpělivým kantorům za skvělou organizaci, panu průvodci za zajímavé informace a paní řidičce Markétě za bezpečnou cestu.

Na viděnou příští rok!

Kristýna Pröllerová, Lucie Myslíková, VI.A