Ve čtvrtek 22. listopadu navštívili studenti zeměpisných seminářů 3. a 4. ročníku doplněni úspěšnými olympioniky z minulých ročníků Zeměpisné olympiády Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, kde probíhala celotýdenní akce „Dny geografie“. Akce si klade za cíl upozornit na obrovskou šíři geografických témat a problémů, které řeší jednotlivá pracoviště a současně zdůraznit význam geografie v moderní společnosti.
Právě geografie a geografové jsou jedinými badateli, kteří jsou schopni sociálně geografické i fyzicko-geografické jevy sledovat v prostoru, hodnotit prostorové dopady některých činností a sledovat a hodnotit prostorové rozdíly a podobnosti mezi regiony. Geograf tak nachází uplatnění v moderní společnosti od veřejné správy přes regionální politiku až ke sledování důsledků globálních klimatických změn, nebo příčin a důsledků povodní.
V rámci celodenního programu naši studenti společně navštívili tři geografické přednášky a další tři přednášky navštívili studenti individuálně dle svého zájmu. Ještě před první přednáškou jsme měli možnost prohlédnout si volně přístupné tematické výstavy (Svět geografie, Mikuláš Klaudyán – první samostatná mapa Čech a Svět očima geografů) a vyzkoušet si některé aktivity, které zde byly uspořádány v rámci akce „Geografie pro život – Den zdraví“. Celý den byl pro všechny zúčastněné poměrně náročný na vstřebání spousty zajímavých informací, se kterými se seznámili. Velmi mne těšilo, když při přednáškách vysokoškolští učitelé vyzvali přítomné, aby se zamysleli nad některými otázkami či problémy a většinou to byli pouze studenti naší školy, kteří správně zareagovali. Během akce si studenti poctivě dělali poznámky, takže s některými zajímavostmi, které se během exkurze dozvěděli, vás postupně seznámí.
Radomír Tulka
VYUŽITÍ DRONŮ V GEOGRAFICKÉM VÝZKUMU
Prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro IT a vnější vztahy
První dron – rok 1906
– zkoumání zlomu San Andreas v Kalifornii
– jednalo se o fotoaparát zavěšený na balónkách
Dělení dronů: a) Pevná křídla → např. letouny
b) Multi – rotorové → např. kvadrokoptéry (výhoda = bezchybné „stání“ nad jedním místem)
Ortofotomapy = mapy vycházející z leteckého snímkování
– málo podrobné + obnova každých 6 let => drony jsou výhodnější pro sledování krátkodobějších změn na menším území
Výhody dronů- nízké finanční náklady
– široké možnosti využití, např. získávání termálních dat, rekonstruování 3D tvarů krajiny,
monitorování fluviálních procesů (= změny toků), sledování revitalizace vodních toků,
pozorování retenčního potenciálu (= kolik vody je schopná vodní nádrž zadržet), kontrola
disturbance (narušení) lesa a mnoho dalších
Šimon Kohout, Josef Zátka, septima A