Program této aktivity byl výsledkem spolupráce Pražské hygienické stanice s PřF UK v rámci prevence onemocnění civilizačními chorobami. Nejprve jsme dostali dotazník s otázkami na naši životosprávu – četnost návštěv fastfoodů, kouření, alkoholu, zda někdo z naší rodiny trpí nějakou nemocí. V testu byl velký důraz kladen také na náš názor, zda jsme se svým zdravím spokojeni, zda pravidelně navštěvujeme zubaře, gynekologa, praktického lékaře,…
Vzhledem k dalšímu programu jsme neměli dostatek času, ale po vyplnění dotazníku jsme zvládli navštívit ještě několik stanovišť. Nejdříve nás změřili a zvážili, vypočítali nám naše BMI (Body Mass Index – zahrnuje se váha, výška, věk), poměr tuku a svaloviny v těle, náš klidový metabolismus, změřili nám tlak. Následně jsme dostali tabulku s údaji, ze kterých lze vyčíst, jaký je náš zdravotní stav. S úlevou jsme zjistili, že celá naše skupina má všechny hodnoty v normě, i když někteří měli např. trochu nižší tlak.
Mezi další zajímavosti patřilo ,,mytí rukou“ pod UV lampou, které se provádí v laboratořích. Netradiční byla možnost vyzkoušet si pomocí silikonových modelů varlat a ňader, jak se sám či sama doma můžeme preventivně vyšetřit a včas odhalit nádorové onemocnění. Zaujal nás také stánek, kde bylo vysvětleno hodnocení rizika civilizačních chorob, mezi které patří např. cukrovka, rakovina, obezita, kardiovaskulární onemocnění, deprese, potraty,… Alarmujícím faktem je, že množství těchto onemocnění v naší populaci nadále roste. Tyto nemoci jsou způsobeny ,,moderní dobou“. Lidé se nevhodně stravují (tučné, sladké, přepálené, přesolené, živočišné tuky,…) a buď se přejídají, nebo zapomínají na pravidelnost. Také s tím souvisí stres, málo odpočinku i pohybové činnosti, kouření, alkohol. Těmito chorobami často trpí lidé z vyspělých zemí.
Zajímavé bylo rovněž měření oxidu uhličitého ve výdechu u kuřáků. Bylo pro nás překvapující, že některé látky v cigaretách obsahují také prvky radioaktivity.
Zdravotní část exkurze byla poučná a přínosná. Myslíme si, že by mělo být více takových projektů i na středních školách. Bohužel stravování je pro většinu lidí stále podceňované téma. Vymlouvají se buď na nedostatek času, nebo na to, že každý lékař stejně tvrdí něco jiného a že se nemůžeme spoléhat ani na zdravou stravu. Zkusme se však zeptat našich rodičů či prarodičů, jak často se o takových chorobách mluvilo v době, kdy byli v našem věku.
Klára Laušmanová, Tereza Pešková, 3.A
SVĚT NA PRAHU GLOBÁLNÍ VODNÍ KRIZE
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., Katedra fyzické geografie a geologie, objevitel pramenů Amazonky
Tato přednáška předního českého hydrologa byla zaměřena na hlavní problémy spojené s pitnou vodou – plýtvání, úbytek a důsledky. Velmi smutným zjištěním pro nás byla některá fakta uvedená hned v úvodu přednášky – v současné době trpí asi 2 miliardy lidí žijících v 80 státech chronickým nedostatkem vody
– k nezávadné pitné vodě nemá přístup asi 1,2 miliardy lidí
– 2,5 mld. obyvatel (36% světové populace) není připojeno na čistírny odpadních vod
Vzhledem k růstu populace ve většině světových regionů se vodní krize prohlubuje → od roku 1950 stoupla spotřeba vody ve světě asi 3,5 krát, na území Československa v letech 1950-1990 dokonce 4 krát. Rostoucí tlak na vodní zdroje může být v budoucnu zdrojem politického napětí mezi sousedními státy (dnes na Blízkém východě či v postsovětské střední Asii), k migraci ze suchých regionů (v Sýrii před vypuknutím občanské války).
Spotřeba vody na 1 obyvatele za den – ČR necelých 100 litrů
– Katar (= země bez povrchového vodstva) 650 litrů!
Zatímco nejvyspělejší státy spotřebovanou vodu recyklují (nejvíce v Izraeli, USA a Japonsku), v řadě regionů rozvojového světa se vodou doslova plýtvá, přičemž největším problémem celosvětové spotřeby vody jsou zemědělské závlahy.
Petra Pazourková, Bára Macková, 3.B
