Co naplat. Člověk žije většinu svého života v pěkně útulné ulitě svého mikrosvěta, ve kterém se mu líbí, ve kterém si libuje, a z jehož pohodlí pěkně pozoruje svět a myslí si, že všemu rozumí. To samé platí o jeho profesním životě. Už všechno vím a umím a nic na světě mě nemůže překvapit. Ten pocit asi občas míváme všichni. Naštěstí se sem tam naskytne příležitost podívat se, jak se věci dělají jinde. Pak může přijít menší kulturní šok a vlčí mlha zažitých stereotypů a mýtů se začíná pomalu rozplývat. Může to tak vůbec fungovat? Jak si to vůbec představují? Pořádek musí být. Takhle by to nešlo…
Díky programu Eramus+, financovanému z Evropských fondů, jsem měl možnost nahlédnout pod pokličku švédského školství a srovnat ho s českým. Netroufnu si hodnotit, zda je lepší či horší než to naše, ale vzhledem k tomu, jak je švédská společnost úspěšná na poli vědy, výzkumu, průmyslu či IT technologií, ale i v umění a kultuře, musí tamější školství efektivně fungovat, protože tam to přece všechno začíná.
Během svého kratičkého týdenního pobytu ve Stockholmu jsem se snažil načerpat co nejvíce vědomostí a poznatků o švédské společnosti, její mentalitě, a hlavně o jejím vzdělávacím systému. Švédové jsou národ disciplinovaný, hrdý, pracovitý. Je to také ovšem národ rovnostářský, což je patrné z jejich nepsaného morálního zákona Jantelagen, který praví: „Nemysli si, že jsi někdo zvláštní, že jsi lepší než my. Budeš-li se vytahovat, dostaneš za uši a nemáš mezi námi co pohledávat.“ Jejich vztah k politice a politikům je diametrálně odlišný od toho našeho. Jakmile si zvolí své politické zástupce v demokratických volbách, neremcají a poslušně plní a respektují jejich záměry a rozhodnutí. Proč o tom píšu? Protož politik je ten, který rozhodne, kolik veřejných prostředků půjde do školství. A peníze jsou alfou a omegou úspěšného a dobře fungujícího vzdělávacího systému, a také v důsledku zajistí prosperitu celé společnosti.
Navštívil jsem tři typy různých škol. Státní základní školu, střední soukromou školu a státní střední školu na venkově. Nebudu vás zde zahlcovat zbytečnými detaily o organizaci a provozu těchto zařízení. Nejpodstatnější tři rysy všech typů škol byly podle mého názoru následující. Objem peněz, který putuje do škol ze správních celků, tzv. municipalit, je ohromující. Obvyklá částka, která jde do státních škol, představuje přibližně 25 % z celkového rozpočtu municipality. Dalším společným jmenovatelem švédských škol je vysoká úroveň digitalizace. Studenti na středních školách dostávají od školního zařízení notebooky, které po ukončení studií mohou za malý poplatek odkoupit. Běžně se s výpočetní technikou pracuje v hodinách. Poslední podstatou tamějšího vzdělávacího systému je projektová výuka a autonomní metoda studia. Studenti jsou vtaženi do procesu učení se a pod pečlivým dohledem pedagoga připravují prezentace, píšou eseje a diskutují o určitých problémech. Učitel se musí stylizovat do role organizátora, průvodce, moderátora nebo konzultanta – spíše než vševědoucího mentora a jediného zdroje informací. Tyto tři fundamenty mají dle mého názoru největší zásluhu na celkově zdravém stavu švédského školství.
Vedle nepsaného zákona Jantelagen existuje ve švédské společnosti ještě jeden univerzální princip Lagom. Pochází z dávných dob, kdy se lidé sdružovali kolem ohně a uvařené jídlo kolovalo z ruky do ruky v jedné misce. Každý si vzal tolik, aby se zasytil, a jen tolik, aby zbylo na ostatní. „Vezmi si tak akorát, ani moc, ani málo.“ Školní jídelny jsou na tomto principu založené. Každý strávník si nabírá dle libosti z pestré nabídky jídel. Inu, švédské stoly. Učitelé a žáci si sedají společně ke stolům, aby mohli společně podiskutovat. Autoritativní přístup učitelů vůči studentům není preferovaným vztahem. Celkově příjemná atmosféra je spíše založená na důvěře a vzájemnému respektu mezi žáky a učiteli.
Jantelagen učí rovnosti a skromnosti, Lagom ohleduplnosti. Odcházím s pocitem, že oba tyto principy jsou ve švédských školách přítomné. Nové generace se učí a inspirují se od starší. Staré zažité hodnoty přetrvávají.
Mgr. Tomáš Hoskovec
