Ve dnech 23.-27.6. 2019 se vydala skupina studentů naší školy na 5denní cestu do jedinečné horské země s velmi rozmanitou přírodní i kulturní nabídkou. Do země známé především vynikajícím sýrem a čokoládou, hodinářským průmyslem, překrásnou krajinou, skvělým dopravním systémem, finančnictvím. V těchto dnech jsme měli možnost poznat krásy Švýcarska.
Naší první zastávkou v ranních hodinách bylo město Konstanz ležící na západním břehu Bodamského jezera při hranici se Švýcarskem v místě, kde z jezera vytéká řeka Rýn. Město Konstanz je místem, kde pobýval a byl souzen český reformátor Jan Hus, prohlídka tedy vedla i k památníku Jana Husa i Jeronýma Pražského.
Týž den jsme navštívili Rýnské vodopády (Rheinfall), největší a nejmohutnější vodopády v Evropě, které se nacházejí v nejsevernějším švýcarském kantonu Schaffhausen v blízkosti německých hranic. Mohli jsme si projít kaskádu různých vyhlídek a teras, které nabízejí úchvatný pohled na 150 metrů širokou proudící masu vody z různých úhlů. Po příjemném osvěžení na nás čekala prohlídka hlavního města Švýcarska Bernu. I když se Bern nachází ve stínu slavnějších měst Curychu a Ženevy, jedná se o romantické městečko, jehož centrum je tvořeno úzkými středověkými uličkami. Ve večerních hodinách jsme se ubytovali a pochutnali si na menu o třech chodech.
Druhý pobytový den byl věnován nejrozsáhlejšímu jezeru Alp – Ženevskému jezeru. Naše prohlídka započala v městečku Montreux, v jeho blízkosti se nachází hrad Chillon. Hrad nás zaujal již na první pohled. Hrad působí, jako kdyby vystupoval z vody Ženevského jezera, na jehož hladině se magicky odráží. Tento dojem byl ještě umocněn tím, že jsme využili loď k přepravě k hradu. Zažívali jsme opravdová dobrodružství, když jsme procházeli chodbami, které nás vedly do různých komnat. Dýchla zde na nás ta pravá středověká atmosféra. Po prohlídce a svlažení se ve vodách jezera jsme navštívili Olympijské muzeum v Lausanne. Již u vchodu do muzea na nás v přilehlém parku čekala socha Emila Zátopka. Na březích jezera vyrostlo několik měst, z nichž nejznámější je Ženeva, kde náš program v tento den končil, ve večerních hodinách jsme se vraceli zpět k hotelu.
Na následující den se snad všichni těšili. Na programu byla návštěva čokoládovny Nestlé. Čokoládovna firmy Cailler stojí na okraji vesnice Broc v kantonu Fribourg. Navštívili jsme poutavou expozici, která nás doslova vtáhla do světa čokolády, a následně jsme zažívali úžasné chvíle při ochutnávce mnoha druhů čokolád. Nezbývalo nic dalšího než koupit sladké produkty značky Nestlé’s Cailler i rodičům a známým. Protože Švýcaři jsou proslulí svou výrobou sýrů, navštívili jsme v kantonu Fribourg „Dům sýra Gruyére“, ve stejnojmenném městečku se středověkým hradem. Během prohlídky jsme mohli konzumovat obdržené vzorky tří sýrů Gruyères a naslouchat tomu, jak se tento vynikající sýr vyrábí.
Dále vedla naše cesta do Bernských Alp. V okolí je přes 300 km vycházkových cest a horských stezek, cestou jsme obdivovali vodopády. Na společné foto jsme se zastavili ve výšce 1511 metrů „Jaunpass“. Odtud jsme zamířili do nejnavštěvovanějšího města Švýcarska, do města Luzern. Město Lucern musí nadchnout každého – nabízí historické památky, krásné měšťanské domy s freskami, staré kaple, kostely a hlavně Kaplový most – Kapellbrücke, který je ikonou tohoto města. Jedná se o nejstarší zastřešený dřevěný most na světě a původně byl součástí městského opevnění. Z tohoto mostu jsme udělali poslední fotografie, pomalu se rozloučili se Švýcarskem, nasedli do autobusu a plni dojmů se vraceli zpět do Čech.
Během pobytu ve Švýcarsku jsme se dozvěděli mnohé zajímavosti, alespoň některé:
Švýcaři jedí víc čokolády než kterýkoliv jiný národ na světě – zhruba 11 kg ročně na osobu.
Švýcaři vynalezli instantní kávu. Nescafé vytvořila švýcarská firma Nestlé v roce 1938.
Švýcaři mají druhou nejvyšší průměrnou délku života na světě – 83,4 let.
Nejdelším tunelem na světě je 57 km dlouhý tunel Gotthard, vedoucí pod Alpami ze Švýcarska do Itálie. Jeho výstavba trvala 17 let.
Více než polovina švýcarské elektrické energie pro domácnosti se vyrábí v 556 vodních elektrárnách.
Mgr. Daniela Hronzová
