Bienvenus à Nice!

 Letošní prázdniny jsem odstartovala dvoutýdenním pobytem v Nice. Na Azurové pobřeží mě zavál projekt Erasmus+, v rámci kterého jsem se jela společně vzdělávat s učiteli francouzštiny z různých zemí. Dva týdny jsem navštěvovala Ecole de français Azurlingua v samém centru Nice. Toto město patří k vyhlášeným letoviskům Francouzské riviéry, takže svůj zdejší pobyt jsem si zpříjemnila i koupáním v moři, jelikož jsem bydlela kousek od pláže.

Své francouzské dobrodružství jsem zahájila takřka ihned po skončení školního roku, v neděli ráno 30. června už jsem seděla v letadle směr Nice. Před studentským kampusem bez stravování jsem dala přednost ubytování v rodině s polopenzí, což se ukázalo jako trefa do černého. Moje famille d’accueil byla velmi pohostinná a přátelská, takže automatické byly společné snídaně i večeře, při kterých jsme si povídali. Moje hostitelská mamka pocházela z Maroka, a tak jsem ochutnala i marockou kuchyni. Dokonce jsme si večer společně vyrazili na proslulou zmrzlinu U Fenocchia. Dalším bonusem, který jsem si užívala, byla klimatizace a vlastní koupelna J.

První týden jsem měla školu doslova za rohem ve vedlejší ulici, takže jsem si vychutnala ráno v klidu snídani „po francouzsku“ a vyrazila o půl deváté. Vyučování jsme měli každý den kromě středy od 8:45 do 15:15h. Středy byly volnější, kurz probíhal pouze dopoledne a odpoledne jsme měli možnost zúčastnit se komentované prohlídky Nice, čehož jsem ráda využila. Naše učitelské složení nebylo první týden zas tak různorodé – dvě Češky, přičemž druhá Češka byla moje spolužačka z vysoké školy J, dvě Malajsanky a jedna Švédka. Každá z nás měla každý den jiného lektora, takže šlo skutečně o hodiny ve smyslu face to face, což bylo na jednu stranu velmi intenzivní, ale pro předvádění některých vyučovacích aktivit ne moc praktické. V sobotu jsme společně vyrazili do nedalekého Mentonu – města citronů. Volná odpoledne a večery jsem věnovala průzkumu Nice…a že bylo co objevovat!

Druhý týden probíhal obdobně, co se týče vyučování, jen prostory centrální školy jsme vyměnili za třídy v obchodní škole a lyceu, protože po víkendu náš počet značně vzrostl (cca 30 účastníků) a centrální škola disponovala pouze malými třídami. Byli jsme rozděleni do mezinárodních skupin a zabývali se společně dalšími možnostmi, jak zefektivnit naše hodiny francouzštiny. Celé dva týdny jsme se střídavě věnovali využití internetu ve výuce, práci s videem, písní, ukazovali jsme si různé hravé aktivity, vytvářeli jsme pracovní listy, různá cvičení apod. Rozhodně bylo velmi příjemné načerpat novou inspiraci do budoucna a domů jsem si  přivezla spoustu nápadů.

A jak přežít a naučit se žít v Nice? Pokud navštívíte Nice v plné sezóně jako já, tak počítejte s mraky turistů, palčivým sluncem, spoustou racků a holubů, ale také s krásným, skutečně azurovým mořem, čistou a oblázkovou pláží, širokou promenádou, která se táhne takřka podél celého pobřeží. Relaxovat můžete v několika parcích a botanických zahradách ve městě. Nice je velmi rušné město, a to především v dopravě – všichni troubí, spěchají, parkují, kde se dá, a chvilku trvalo, než jsem si na to zvykla. Není nic neobvyklého, že někdo zastaví téměř v křižovatce a začne nakládat lednici do auta. Je to také město, které nikdy nespí a večer ožívá bujarým nočním životem. Fascinovat vás bude určitě i pozorování letadel, která vám téměř nad hlavou vzlétají a přistávají, jelikož letiště se nachází přímo ve městě u pobřeží.

Jana Pěčová