Dne 12.11. se na naší škole konalo krajské kolo týmové matematické soutěže pro žáky 6. až 9. tříd MaSo. Jak probíhalo a co všechno mu předcházelo, se dozvíte v tomto článku, a to přímo z pohledu organizátorů.
Naše bývalá výborná matikářka paní profesorka Hana Mrázová nám v září předložila nabídku, která se neodmítá. Mohli jsme se stát organizátory Matematické soutěže MaSo, již pořádají studenti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy již po 26. a tento rok se konala jak v tradiční domovské Praze, tak i v jiných koutech republiky. Celé MaSo nespočívá jen v matematických schopnostech, ale též ve smyslu pro strategii a plánování, jeho základ totiž tvoří tzv. hra.
Princip hry zjednodušeně spočívá v řešení matematických úloh, za které hráči získávají peníze, díky nimž si hradí náklady na přesun na jiná místa. Celkem hra trvá 90 minut a každý rok má jiné téma, letos to byla cesta kolem světa a soutěžící obdrželi body za návštěvy různých světových metropolí včetně chladného Reykjaviku, deštivého Londýna či kazašského Nur-Sultanu. Tyto body poté rozhodovaly o celkovém pořadí. Hlavní putovní cenou pro republikového vítěze není jen trofej ve tvaru paličky na maso, ale také spousta dalších krásných cen, např. knihy nebo stolní hry. Někteří z nás se soutěže již dříve účastnili jako hráči, jak vypadá soutěž v kůži organizátora, však netušil nikdo z nás.
Nabídku paní Mrázové vyslyšelo a dodrželo sedm hrdinných studentů třídy kvinta A, byli to volfartický odchovanec Lukáš Šimčík, idol žen Viktor Baloun, chorvatský fanoušek Jan Novotný, zeměpisný mistr Martin Kaplánek, špičkový hráč ping-pongu Tomáš Motlík, lídr známé kapely Kings of The Ashes Tomáš Mauser a jeho soused Tomáš Vomlela. Těchto sedm statečných vyrazilo z českolipského autobusového nádraží 19. října do Prahy na MFF UK vstříc svému osudu. Neměli však zůstat sami, jejich řady výrazně posilnila matematická špička, ostřílený veterán a legenda českolipského gymnázia, nyní student Matfyzu Willy Svoboda. V tomto složení jsme ještě téhož odpoledne stanuli na pražské půdě.
Zde nás doplnil další vynikající student Matfyzu Zdeněk Pustějovský, Willyho kamarád. Prvním důležitým krokem na začátku akce v budově Matfyzu pro vzájemnou spolupráci bylo představení. To proběhlo formou her, jmenovitě např. řekněte o sobě tolik informací, kolik jste si předtím utrhli kusů toaletního papíru, což nás na poměrně překvapilo. Po představení se nás čekalo seznámení s pravidly samotné hry a jejich dolaďování, čímž jsme se zaobírali až do večerních hodin. Následoval přesun do budovy STRV, kde pracoval jeden z organizátorů a zároveň vrchní programátor celé hry. Čekala na nás teplá večeře a další program v podobě posledních drobných změn, na kterých jsme se podíleli i my, především opravou názvu hlavního města Kazachstánu z Astany na Nur-Sultan. Odměnou za práci nám bylo volno, které jsme museli patřičně využít, nejlépe nočním výletem po Praze.
Již z okna STRV jsme viděli nedaleko vzdálenou sochu jednoho z největších a nejkontroverznějších vojevůdců naší historie, muže, který prý nikdy neprohrál, Jana Žižky z Trocnova, takže cíl naší trasy byl zcela zřejmý. Cesta noční Prahou skýtala mnoho strastí, včetně cesty 300 m dlouhým tunelem, ve kterém jsme slyšeli podivné zvuky neznámého původu. Nakonec jsme však stejně stanuli u Žižkovy sochy a krásné funkcionalistické budovy Národního památníku na Vítkově. Pořídili jsme vrcholové foto a cestou zpátky jsme zakoupili zásoby na další den u vietnamské bylinkářky. Po návratu do budovy jsme si zahráli pražské derby ve stolním fotbálku a se zničenými zápěstími šli spát. Spaní v tělocvičně se však nejevilo adrenalinově, a tak jsme volili spaní na venkovní terase pod širým nebem ve spacácích. Willy se mazaně odebral do vlastní vyhřáté postele.
Druhý den kurzu se nesl v duchu testu samotné hry. Po zběžné snídani jsme se vrátili na Matfyz a rozřadili se do několika skupin. První se rozdělila na týmy a hru hrála, druhá opravovala jejich příklady – opravovatelé, třetí jim je měnila za nové – měniči a čtvrtá zakreslovala jejich tahy, stavy financí a bodů zážitku do archu – kresliči. Výhodou této simulace byla právě zkouška hry a objevení jejích skrytých vad. Z počátku vše probíhalo hladce, problém však přišel, když jsme zjistili, že týmy se po druhém tahu v mapě nemohou posunout dál, ani zpátky, přičemž tah zpátky jim dokonce strhnul peníze za cestu. Kresliči (včetně mě) poté prakticky kromě neustálých rozhovorů s týmy o tom, že cestovat prostě nejde, neměli práci, protože nikdo necestoval, a celý systém hry se zhroutil. Nastávaly tak vtipné situace, např. jeden tým měl 3 000 Euro, ale mohl je utratit jen za cestu zpět, kam se ani nedostal. Se smíšenými pocity jsme se vrátili do STRV na oběd a začali se připravovat na odjezd. Se všemi jsme se rozloučili a opustili jsme Prahu doufajíce, že všechny chyby budou opraveny do doby konání krajského kola.
Do 12. listopadu byla naše přání vyslyšena a mohli jsme tak na našem gymnáziu pořádat krajské kolo. Nejdříve to vypadalo, že neseženeme dost týmů na pořádání kola, postupně se však naplnila maximální kapacita. Na pomoc dorazili samozřejmě i vedoucí týmu Willy, Zdeněk a další jejich kamarád, exkluzivní slovenský matematik Marek Marko, a přinesli nám pořadatelská trička, s organizací nám pomáhala i paní profesorka Mrázová. Morálně podpořit nás přišla také proslulá fyzikářka a absolventka slovenského Matfyzu profesorka Monika Váňová, které se trička velice líbila. Jako pořadatelé jsme tedy byli kompletní a zahájili jsme prezenci školních týmů, kterých celkově dorazilo 16 po čtyřech lidech. Samotná soutěž se obešla prakticky bez komplikací, kromě drobných bojů se školní Wi-Fi. Po skončení soutěže nás čekalo vyhlášení. Zde dosáhla úžasných výsledků především družstva našeho gymnázia. 4. i 3. místo obsadily týmy našich studentů, druhé místo ZŠ Tyršova a první opět naše gymnázium. Toto družstvo se v celé republice umístilo na krásném dvanáctém místě a mimo jiné vyhrálo i vlastní pořadatelská trička a různé knihy. Nyní už zbývalo jen vše poklidit, udělat pořadatelské foto a rozloučit se. Na jaře se ale koná MaSo znovu, tentokrát opět s novou hrou a novým kurzem, kterého se s radostí opět zúčastníme, a doufáme, že bude zase úžasný zážitek!
Za pořadatelský tým Tomáš Vomlela