JOB-SHADOWING V ZEMI POLÁRNÍ ZÁŘE

Na začátku března jsme se díky projektu ŠABLONY III s kolegyní vypravily do Finska, kde jsme strávily týden ve finské škole. Cílem našeho pobytu bylo tzv. stínování, což znamenalo především účast a pozorování na hodinách výuky, ale také následné diskuze s finskými učiteli a studenty.

Zajímaly jsme se jak o samotnou výuku jednotlivých předmětů, tak o celkové fungování jejich školy a obecně jsme srovnávaly finský vzdělávací systém s tím naším českým. Během našeho pobytu jsme se snažily aspoň trochu prozkoumat mentalitu a zvyky Finů, abychom lépe pochopily i jejich vzdělávací systém. Většinou se všude dočtete, že Finové kladou na vzdělávání velký důraz a že mají jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě.  

Naše škola se nacházela v malém městě jménem Tervakoski, které je poblíž známějšího velkého města Hämeenlinna, kde jsme byly ubytované. Škola v Tervakoski čítá něco přes 300 žáků a zhruba 30 učitelů, z nichž mnozí učili i na jiné škole. Škola sestává z druhého stupně ZŠ (což ve Finsku znamená 7.-9. třída) a střední školy, takže jsme se v podstatě nacházely v podobném prostředí jako je naše gymnázium. Povinná školní docházka byla ve Finsku donedávna od 7 do 16 let, momentálně jsou všichni žáci povinni pokračovat ve studiu na střední škole. Školy se snaží poskytovat žákům většinu pomůcek (učebnice, výtvarné potřeby, školní notebooky apod.). Studijní cyklus na většině středních škol je tříletý, tudíž finští studenti vycházejí ze střední školy také v 19 letech. Studium je zakončeno závěrečnou zkouškou ze 4 předmětů. Školní rok začíná v půlce srpna a končí v půlce června a během roku mají podzimní, vánoční, zimní a velikonoční prázdniny stejně jako my. Školní rok mají rozdělený do 5 částí, na konci každé periody mají tzv. testovací týden. V pololetí většinou probíhá tzv. triáda – setkání učitele s žákem a rodiči, kde se probírá jeho práce ve škole a dosažené výsledky.  Během roku se jim mění rozvrh, žáci si můžou volit různé předměty podle těchto period. Vyučování stejně jako u nás začíná v 8h, ale běžně trvá jedna vyučovací hodina 75 minut, ale rozhodně se tady neřešila nějaká dochvilnost😊. Na 2. stupni ZŠ mají většinou tyto hodiny 4 po sobě, oddělené patnáctiminutovými přestávkami, během kterých musí chodit ven, tudíž se nemusí přezouvat a většina se po škole pohybovala v bundách, na oběd mají půl hodiny. V Tervakoski učitelé neměli své kabinety a ráno před vyučováním i během dne se scházeli ve sborovně, kde si povídali a občerstvovali se. Zde měli k dispozici počítače, kopírku, šatnu, kuchyňku a toalety. Ve sborovně vládla přátelská až rodinná atmosféra. 

Obecně jsme získaly dojem, že finští studenti mají větší svobodu ve škole, ale také zodpovědnost sami za sebe a záleží na nich, jak budou přistupovat ke svému studiu. V několika hodinách nás zaujalo, že žáci dostanou samostatnou práci a můžou odejít za třídy a pracovat na ní jinde a pak se v domluvený čas vrátit. Také mohou bez povolení odcházet na toaletu v průběhu hodin, ale rozhodně jsme neměly pocit, že by toho zneužívali. Fungoval zde jakýsi vzájemný respekt, žáci tzv. „nediskutovali“ o zadané práci nebo o programu hodiny, jak se s tím bohužel setkáváme někdy ve svých hodinách. Učitel vystupuje spíše v roli jakéhosi průvodce a rádce při jejich studiu. Všichni žáci mají školní notebooky, ale pracují i s normálními učebnicemi a mají sešity. Všechny třídy jsou vybaveny počítačem, dataprojektorem a bílou tabulí. Všichni učitelé mají k dispozici elektronické verze učebnic, se kterými pracují, žákům je vždy promítají a např. v jazycích takto pouštějí i poslechy. Dozvěděly jsme se, že ve Finsku je zvykem, že děti chodí většinou do spádových škol, školy se nerozdělují na tzv. „lepší a horší“, je zde dostatek učitelů a učitelské povolání je vnímáno jako prestižní, co se týče platu i společenského postavení. Zkrátka Finové vidí ve vzdělání svou budoucnost. 

Celkově tráví finské děti ve škole o něco méně času než ty naše a nedostávají moc domácích úkolů, v hodinách se nezkouší a žáci nechodí k tabuli. Hodně pracují samostatně nebo ve dvojici a ve skupinách a pomáhají si. Každý den jsme se zúčastnily 4 vyučovacích hodin, což je právě obvyklá délka vyučování. Viděly jsme předměty jako  je matematika, finština, švédština (ta je pro všechny samozřejmě povinná), angličtina, fyzika, dějepis, chemie, hudební, pracovní a výtvarná výchova. Kromě různých vyučovacích metod jsme zhlédly nácvik divadelní hry, volební mítink, zúčastnily se přímo některých zajímavých aktivit v hodinách a studenti s námi udělali rozhovor pro jejich webové stránky.  Potěšilo nás, že většinu on-line aplikací, které učitelé používají, známe i my (Forms, Kahoot, Blooket, Quizlet atd.). Jelikož jsme navštívily školu podobnou té naší, setkaly jsme se spíše s homogenními skupinami. Žáci se specifickými potřebami pro učení byli soustředěni do speciálních tříd podle věku. Taková třída měla např. 4 žáky a speciální pedagog měl k ruce ještě asistenta. Nabídka předmětů pro žáky je velmi pestrá, jak na 2. stupni ZŠ, tak na SŠ si často volí více předmětů sami podle sebe. Zaujal nás např. předmět, kde se probíraly dějiny náboženství, kultura a tradice finského národa a předmět s názvem duševní hygiena a zdraví, v rámci kterého jsme se zúčastnily tzv. sleeping lesson, což byla ideální tečka na závěr tohoto poznatky nabitého týdne. 

Samozřejmě jsme měly štěstí, že většina učitelů na této škole byla velmi vstřícná a komunikativní a rádi s námi diskutovali a zajímali se i o náš český vzdělávací systém. Celý týdenní pobyt byl úžasnou zkušeností, kterou vřele doporučujeme zažít všem na vlastní kůži.  

 Mgr. Jana Pěčová a Jitka Raková