Historicko-geografická exkurze Polsko, SRN – čtvrtek 25. května

Koncem května jsme opět po roce vyrazili poznávat krásy sousedních zemí. Po loňské návštěvě Bratislavy a Vídně jsme letos zamířili severněji – hlavním cílem byl Krakow a jeho okolí. Na zpáteční cestě jsme se stavili také v SRN.

Od školy jsme vyrazili ve čtvrtek v 7 h ráno. První zastávkou byl po několika hodinách jízdy, kterou jsme si krátili hraním karet a zpíváním písniček, dřevěný vysílač ve městě Gliwice Strávili jsme zde sice jen chvilku, ale i tak jsme stihli vstřebat atmosféru místa, které souvisí se začátkem 2. světové války. Je zajímavé, že dodnes je tento vysílač ze 30. let 20. st. se svými 110 m nejvyšší dřevěnou stavbou na světě.

Po dalších dvou hodinách jsme konečně dorazili do naší cílové destinace. Krakow je druhé největší a jedno z nejstarších měst Polska, bylo zde korunováno i pohřbeno mnoho polských králů. Naše pěší exkurze začala u Schindlerovy továrny, která je známa z filmu Stevena Spielberga „Schindlerův seznam“. Od bývalé továrny na nádobí jsme se vydali směrem k centru města. Nejdelší polskou řeku Wisla jsme přešli po mostě, který nás zaujal zavěšenými  sochami sportovců, které se občas vlivem proudění vzduchu začaly hýbat, takže to budilo dojem, že cvičí. Za  mostem jsme vstoupili do staré židovské části Kazimierz, kde jsme viděli různé synagogy, židovské krámky a (někteří poprvé v životě) procházející ortodoxní židy. Úzkými uličkami jsme došli pod kopec Wawel a odtud po Královské cestě (Droga Królewska) na největší středověké náměstí v Evropě = Rynek Glówny, v jehož středu nás zaujala netradiční budova tržnice Sukiennice. Po krátkém rozchodu jsme se vydali k našemu hostelu One World.

Po ubytování jsme se ve skupinkách vydali poznávat krásné centrum s příjemnou atmosférou. Pozorovali jsme street artisty, kteří zde hráli a tancovali, u různých stánků s voňavým občerstvením jsme ochutnali typické polské jídlo pirohy. Museli jsme se spokojit jen se stánkovými pirohy, protože lokaci té nejlepší restaurace, kde pirohy vyráběli, nám páni učitelé dlouho nechtěli prozradit. Když se nám to konečně podařilo zjistit, byli jsme už nasyceni typickými polskými nudlemi ze skvělé čínské restaurace. Nakoukli jsme také do kostela Nanebevzetí Panny Marie (Kościół Mariacki), který je další z dominant hlavního náměstí. Prohlédli jsme si bohatě zdobený interiér. Na věži kostela vždy v celou hodinu troubí trubač melodii zvanou „hejnal“ postupně na všechny světové strany. V polovině je melodie přerušená, což odkazuje na událost z válek s Tatary, kdy strážného při troubení údajně zasáhl do krku tatarský šíp.

Běla Štěpánková, 3.A