Naše gymnázium již řadu let spolupracuje s mezinárodní nevládní a neziskovou společností AFS, která organizuje a podporuje mezikulturní pobyty a vzdělávání. Díky AFS jsme na naší škole přivítali studentky a studenty z Mexika, Belgie, Thajska, Číny a Itálie. Naší další zahraniční studentkou byla Italka Emma Linni, která k nám přijela na tříměsíční pobyt. Ještě před ukončením svého studia u nás jsem Emmě položila několik otázek. Rozhovor probíhal v angličtině. Emmo, proč ses rozhodla studovat v zahraničí?
O možnosti vyjet studovat do zahraničí jsem se dozvěděla od maminky. V kanceláři, kde pracuje, si všimla létaků, které inzerovaly studium v celé Evropě. A protože velmi ráda cestuji a poznávám nové země a jejich zvyky, rozhodla jsem se okamžitě požádat o nabízené školné a získala jsem ho.
Proč sis pro svůj zahraniční pobyt vybrala právě Českou republiku?
Musím přiznat, že jsem nakonec měla na výběr pouze ze čtyř evropských zemí a Česká republika se mi zdála nejlepší volbou. Z časopisů jsem znala vaši Prahu, kterou považuji za jedno z nejkrásnějších měst na světě, a proto jsem doslova jásala, když mi agentura potvrdila, že budu studovat právě ve vaší zemi.
S jakými očekáváními ses na svůj tříměsíční pobyt vydávala?
Věděla jsem, že se ocitnu sama v cizí zemi, její kultuře, zvycích, ale i vztazích. Doufala jsem, že si najdu nové přátele a také, že si vytvořím zvláštní pouto se svou hostitelskou rodinou, na kterou jsem se velmi těšila. Byla jsem ovšem i připravená na to, že určitě bude docházet k různým nedorozuměním, zejména kvůli jazykové bariéře a odlišným zvyklostem. Taky jsem doufala, že se naučím nový jazyk. To se ale vzhledem k pouze tříměsíční délce mého pobytu ukázalo jako příliš velké sousto. Naučila jsem se myslím celkem dost českých slov, ale na celé věty v češtině mi to bohužel nestačí.
Co tě po tvém příjezdu do Čech nejvíce překvapilo?
Řekla bych, že jsem jako správná Italka nečekala, že Češi budou většinou velmi tišší a nesmělí. Takhle na mě působíte. A také to, že dost často nejíte dohromady se všemi členy domácnosti a u stolu začínáte jíst, ač někteří strávníci ještě ani nedosedli.
Co se ti na České republice líbilo nejvíce?
Moc se mi líbí česká architektura a příroda. Vaše města jsou barevná a na každém kroku najdete ukázku vašeho skvělého umění, které velmi obdivuji. Překvapily mě vaše lesy, které jsou velmi rozsáhlé a tvořené samými na mě velmi vysokými stromy. Během svého pobytu jsem moc ráda navštěvovala vaše kostely, hrady a zámky, a taky se mi líbily procházky v lese. Hodně mě překvapilo české jídlo. Přiznám se, že bylo mnohem lepší, než jsem čekala! Musím říct, že mi chutnalo téměř všechno, co jsem tady ochutnala.
Chybělo ti něco během tvého pobytu v naší zemi?
Asi moje rodina (to kdyby to někdy četli) a někteří z mých přátel. Určitě mi chyběl můj kůň a taky moci každodenně poslouchat svou rodnou řeč.
Po třech měsících znáš docela dobře naši školu a systém vzdělávání v České republice. Jak se liší školy v Itálii od těch našich? Máte jiné předměty než naši studenti?
Italské a české školy jsou naprosto odlišné. U nás máme spíše odborné školy, ty převažují. České gymnázium vidím jako kombinaci našich jazykových lyceí, přírodovědných, uměleckých a humanitních škol. Studujete toho strašně moc dohromady!
V Itálii po základní škole například už na vůbec žádné střední škole nemáme zeměpis. Nemusíme se přezouvat, nemáme skříňky, ani čipy, abychom se dostali do školy, a víte, co je absolutně zakázané? Odejít o volné hodině z budovy školy. To u nás nesmějí ani studenti posledních ročníků. Většina italských škol nemá školní jídlenu ani bufet a vyučování nekončí déle než ve 14:00. Všechny předměty se vyučují v kmenové třídě, pouze na chemii se chodí do specializované laboratoře.
Tvůj pobyt v České republice je u konce, doporučila bys ostatním, aby i oni zkusili vyjet studovat do zahraničí?
Určitě ano! Možná jen, že tři měsíce v neanglicky mluvící zemi jsou příliš málo na to, abyste se naučili nový jazyk, ale i tak, je to obrovská zkušenost. Zjistila jsem se spoustu informací o vaší zemí, vás Češích, ale i o sobě. Naučila jsem se pár slovíček česky a zajímala jsem se i o vaši historii. Každému bych doporučila, aby alespoň jednou za život zkusil ač malinkou chvíli žít v jiné zemi.
Děkuji za rozhovor a štastný let domů!
Mgr. Petra Švajdová