Jedno české přísloví praví: ,,Řemeslo má zlaté dno.“ Jiné zase: ,,Přivykej řemeslu v mládí, nepoznáš nouzi v stáří.“ O tom, jak krásná je esence řemesla a jak bylo před nástupem moderních technologií populární, jsme se mohli přesvědčit v projektu s názvem Po stopách starých řemesel, který trval od 16. 6. do 20. 6. a kdy jsme se na některá z nich mohli podívat blíže.
První den byl zaměřen na výrobu mléčných výrobků, tedy másla, sýru a jogurtu. V několika pokusech jsme také dokazovali přítomnost bílkovin nebo laktózy v mléce.
Úterý se neslo v duchu uměleckém. V Centru textilního tisku v České Lípě jsme byli seznámeni se samotnými dějinami tisku na textil a jeho různými technikami. Jednu z nich, konkrétně sítotisk, jsme si mohli sami vyzkoušet. Poté, po návratu do školy, následovala degustace našeho pondělního snažení – všichni přežili ve zdraví 🙂
U módy však ještě chvilku zůstaneme, neb ve středu jsme se vypravili na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde jsme vyslechli poutavou přednášku o udržitelnosti módy a jak my sami můžeme přispět k jejímu zvýšení a tím naopak ke snížení textilního odpadu a zlepšení životního prostředí. Ještě předtím jsme však navštívili Vědafest, kde nám zástupci všemožných vysokých škol a vědeckých center, například Univerzity Karlovy či Biologické centrum AV ČR, předváděli různé experimenty nebo jsme se mohli dozvědět mnoho zajímavých informací týkajících se daného oboru.
Od vědy a módy jsme se plynule přesunuli k výrobě papíru, za jejímž tajemstvím jsme se vydali ve čtvrtek do Litoměřic, kde se nachází jedna z posledních ručních papíren u nás. Dozvěděli jsme se, jak se samotný papír vyrábí a o počátku jeho používání ve světě i jeho cestě k nám. Kromě krásného zážitku jsme si odnesli také malou stránku vlastního papíru, vyrobeného pomocí síta a lisování.
Poslední stopy cesty za starými řemesly nás zavedly ke sklu do Radvanecké sklárny pana Zdeňka Kunce. Ten nás provedl svou dílnou a povyprávěl o světě skla a historii své tvorby. Následně nám ukázal, jak se vyrábí například malá socha ptáčka či labutě, načež jsme dostali možnost si zhotovit vlastní skleněný výrobek.
Cílem projektu bylo poznání – co to obnáší, když se člověk vydá cestou rukodělné práce a jak ti, které život zavane jiným směrem, mohou těmto lidem pomoci, aby ta jejich cesta byla co nejméně klikatá a aby stopy vedoucí k jejich práci navždy nezavál čas.
