Škola, do níž studenti nesmí vstoupit bez notebooku. Škola, v níž studenti oslovují učitele křestním jménem. Škola, v níž studenti samostatně řeší např. matematické problémy ve skupinkách na skleněných panelech na chodbách, ale také škola, v níž si studenti velmi silně uvědomují svou vlastní zodpovědnost za své vzdělání.
A škola, která je založena na vzájemné důvěře učitelů a žáků v to, že se všichni snaží přispět k tomu, aby se studenti ve škole cítili dobře, což v konečném důsledku přispívá k jejich nejlepším možným studijním výsledkům.
Takové je Gladsaxe gymnasium, jehož týdenní návštěvu mi bylo umožněno absolvovat v rámci projektu Erasmus+, který na naší škole probíhá. V projektové terminologii se takové návštěvě říká job-shadowing, tedy stínování, a jejím účelem je porozhlédnout se, jak funguje škola podobná té naší, ať už zaměřením či věkem studentů, v zahraničí. Dalším cílem je samozřejmě přivézt zpět nápady, které by mohly přispět k vylepšení vzdělávání v domovské organizaci.
Odlišností, které jsem při svém týdenním pobytu na Gladsaxe gymnasiu zaznamenala, je mnoho. Řada z nich je do našeho prostředí nepřenositelná, protože jsou to věci dané zákony, např. to, že se nikde, v žádných prostorách školy nedrží dozory, to, že všichni učitelé mají jeden den v týdnu volno na opravování testů, přípravu vyučovacích hodin a samostudium, anebo to, že učitelé těch předmětů, ve kterých je nutno často opravovat písemné práce, mají v úvazku ze zákona méně hodin než ostatní.
Další odlišnosti, které jsem zaznamenala, ať už žádoucí či méně žádoucí, jsem shrnula do následujících oblastí:
Škola – její organizace, učebny
– Ředitelka školy, paní Eva Krarup Steensen, velmi věří v to, že pro kvalitní vzdělávání je kromě přístupu studentů a učitelů a materiálního vybavení školy důležitá i estetika prostředí, v němž vyučování probíhá, učebny jsou proto různorodě uspořádané – pro frontální výuku jich je jen minimum, ostatní jsou uspořádané do tvaru U, další pro skupinovou práci, několik učeben je vybaveno gauči apod., pro různé typy hodin a aktivit, učitelé si pak mohou vybrat, které jim pro danou třídu a hodinu nejlépe vyhovují, stolek pro učitele je jen ke stání.
– V téměř každé třídě je Smart tabule a dále skleněné magnetické panely, které slouží jako tabule na psaní.
– Ve třídách nejsou počítače, učitelé si nosí své – dostávají je a služební mobilní telefon ve škole.
– Ve třídách jsou také věšáky na kabáty, které si studenti přenášejí ze třídy do třídy, v dánských školách se ani nepřezouvá, takže studenti nemají šatnové skříňky.
– Veškeré dveře do učeben, často i části zdí, jsou prosklené, jak mi bylo vysvětleno, jednak kvůli prosvětlení chodeb a také samozřejmě kvůli transparentnosti.
Studenti – vyučovací hodiny, rozvrh
– Studenti mají zhruba stejný počet vyučovacích hodin jako naši studenti, škola ale nedávno zavedla systém, že se předměty vyučují v dvouhodinových blocích, velký přínos to má zejména pro studenty, mají totiž denně sice 6-8 vyučovacích hodin, ale reálně se musí připravovat jen na 3-4 předměty.
– První tři měsíce absolvují studenti 1. ročníku výuku všech obecných předmětů a poté si volí, a to často ve spolupráci se vzdělávacím koučem, jichž má škola 5, na jakou úroveň si v každém předmětu troufají, od úrovně C (základní), až po úroveň A (nejvyšší); po zbytek jejich studia je pak výuka všech předmětů diferencována právě podle úrovně náročnosti.
– Ve většině předmětů se používá pro výuku online prostředí, běžnou praxí je práce na sdílených dokumentech; mobilní telefony většinou student nechávají po příchodu do učebny na stolku vyučujícího.
– Žáci, zejména v prvních ročnících, kteří mají studijní problémy, mohou využít odpoledních konzultací, které jsou zajišťovány pokročilými studenty z vyšších ročníků – ti mají se školou uzavřené pracovní dohody a jsou za tyto konzultace placeni.
– Stálé rozvrhy jsou jen rámcem, každý týden dochází k různým změnám, odpadnou-li některé hodiny, dělají sami učitelé i vedení školy vše pro to, aby byly tyto nahrazeny přesunem jiných hodin, zejména jedná-li se o hodiny uprostřed dne, a to proto, aby studentům nevznikala zbytečná “okna”.
Odpočinkové prostory pro studenty
– Veškeré volné prostory na chodbách, v jídelně apod. byly při poslední rekonstrukci upraveny tak, aby je studenti mohli během přestávek využívat k odpočinku, po celé škole byly instalovány stolky, lavice, gauče apod., všechny tyto prostory jsou samozřejmě vybaveny zásuvkami na nabíjení notebooků či mobilních telefonů.
– Velmi často jsem viděla, jak jsou tyto prostory využívány i během vyučovacích hodin, a to proto, že je studentům zadána skupinová práce, projekt atd., který mohou řešit mimo učebnu, takže hloučky studentů u skleněných panelů, řešících společně nějaký např. chemický či matematický problém, nebyly ničím neobvyklým.
Další zajímavosti
– V dánských školách není zvykem zajišťovat obědy, v půlhodinové pauze na oběd studenti i učitelé konzumují své, z domova přinesené či v kantýně zakoupené sendviče, saláty apod.
– Učitelé nemají své vlastní kabinety, jejich odpočinkovou zónou je obrovská sborovna, s dokonale vybaveným kuchyňským koutem, káva a ovoce jsou zdarma, součástí této sborovny jsou i jídelní stoly, gauč a kulečník
– Ve škole úspěšně funguje studentský parlament, jeho členové jsou voleni tak, že uchazeči si připraví vlastní medailonek a pak probíhají celoškolní volby; studentský parlament organizuje různé akce a ze strany vedení školy jsou s ním konzultovány zamýšlené změny v organizaci a fungování školy.
– Všichni učitelé pravidelně získávají od studentů zpětnou vazbu formou formálních či méně formálních dotazníků.
– Všichni žáci jsou vedeni k tomu, aby hodnotili sami sebe, hlediska hodnocení jsou: úroveň přípravy na vyučování, aktivita v hodinách, pozornost v hodinách, dosažená úroveň pokročilosti v předmětu, jejich participace při skupinové práci a poslední oblastí sebehodnocení je, jak vidí své sociální zapojení ve své třídě; tato hodnocení skutečně vedou k tomu, že se studenti zamýšlejí nad svou vlastní rolí ve vzdělávacím procesu, a posiluje se tím výrazně pocit jejich vlastní zodpovědnosti za své studijní výsledky.
Návštěva školy Gladsaxe gymnasium, běžné státní školy na předměstí Kodaně, byla pro mne nesmírně obohacující a inspirující. Nejenže jsem nahlédla pod pokličku školy, která má dvojnásobný počet studentů a učitelů a funguje v lecčems podobně, ale také ve spoustě aspektů trochu jinak než moje domovská škola. Měla jsem navíc možnost zjistit formou dotazníkového průzkumu, kterého se zúčastnilo 117 žáků této školy, jak studenti vidí některé aspekty výuky v 21. století a svou vlastní roli ve vzdělávacím procesu. Výsledky mne samotnou překvapily, ale o tom někdy příště. 
Mgr. Jana Triguinho
