Na přelomu února jsme s kolegou Ježákem strávili týden na dánském Frederiksborg Gymnasium ve městě Hillerod. V rámci tzv. stínování jsme se seznámili s dánským vzdělávacím systémem a vyměnili si zkušenosti s dánskými kolegy.  

 Učitelé a studenti 

 Frederiksgorg Gamnasium má asi 1500 studentů a 140 učitelů, tedy zhruba třikrát více než naše škola. Oba nás překvapilo, že učitelský sbor je v porovnání s typickou českou školou poměrně mladý, většina učitelů se pohybovala mezi 30–45 lety. Na rozdíl od naší školy, ve které mají učitelé své vlastní kabinety a specializované učebny, sdílí naši dánští kolegové jednu velkou sborovnu a do učeben docházejí za svými studenty.  

 Studenti se rozdělují již v prvním ročníku dle zaměření do jedné ze čtyřech větví – jazykové, přírodovědné, společenskovědní a umělecké. Tomuto zaměření odpovídá i náplň výuky. Studenti samotní to velmi oceňují, protože jsou tak méně stresovaní a mají možnost se hlouběji věnovat předmětům, které jsou relevantní pro jejich budoucnost. Studenti nemají své kmenové třídy a většinu přestávek (a hodin v rámci práce ve skupinách) tráví na chodbách, kde mají spoustu prostoru, pohovek a stolků.  

 Vzájemný respekt  

 Výuka je na naše poměry velmi liberální. Studenti například volně vstávají a odcházejí i bez dovolení z výuky. Na druhou stranu, asi právě proto, že tuto volnost mají napříč všemi předměty a jsou na ni zvyklí, nevšiml jsem si, že by této volnosti studenti zneužívali, a i když autorita k učitelům není vynucovaná, mají studenti ke svým vyučujícím přirozený respekt. Dle slov jednoho z vyučujících funguje pravidlo „give respect, get respect“ – tedy: vyučující se chová ke studentům s respektem a jako rovný k rovnému, ne z pozice autority, a očekává se, že studentiit se budou chovat stejně. Funguje to, jen nesmíme očekávat, že studenti budou potichu sedět a jen si psát poznámky – všechny hodiny, které jsme navštívili, byly založené na interakci mezi učitelem a studenty.   

 Zapomeňte na frontální výuku 

 Hodně se zde pracuje ve skupinách s následnou prezentací a studenti ve výuce běžně používají notebooky. Funguje něco na způsob „flipped classroom“, kdy učitel například předem pošle studentům autentický text k tématu k nastudování, a ve škole text analyzují, pracují s ním ve skupinách a následně prezentují poznatky před třídou a na závěr reflektují na probranou látku. Na druhou stranu se mi ale několik učitelů svěřilo, že používání notebooků po několika letech na škole přehodnocují, protože v mnohém spíše překážejí výuce.  

 Učitelé ve svém kurikulu mají také povinná témata, která jsou důležitá nejen a pro samotné studenty a pomáhají jim porozumět světu, ve kterém žijí, jako například udržitelnost, LGBT práva, rasismus, koloniální historie a globální oteplování. Tato témata jsou pro nás, jakožto zahraniční návštěvníky, velmi zajímavá, protože na naší domovské škole se na ně neklade takový důraz. Těmto tématům jsou nejen věnované celé tematické okruhy, ale na škole existují i školní kluby, které se např. tématu udržitelnosti věnují v rámci projektů, na které si sami shánějí sponzory a které se s podporou školy realizují. 

 Myslím si, že tato zkušenost na dánském gymnáziu nám dala mnoho nových podnětů k výuce, které můžeme přenést i do naší školy. Jsem vděčný za tuto zkušenost a doufám, že se nám v budoucnu povede obnovit partnerství mezi našimi školami. Prospělo by to jak našim studentům, tak i nám, učitelům. 

 Mgr. Jan Poštolka