Naši exkurzi předcházel velký zájem o přihlášky ze strany studentů, protože mnoho z nás nadchla zpráva, že je zde možnost podívat se do dvou nejkrásnějších polských měst a navíc si prohlédnout bývalý koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau. Padesát šťastlivců, kteří se vešli do nominace, vyrazilo v pátek 15. dubna brzy ráno v doprovodu našich učitelů, pana Tulky a pana Kosiny, vstříc Polsku. Doprovázel nás ještě zkušený průvodce, který se v Polsku i polském jazyce opravdu vyznal a zásoboval nás zajímavostmi a informacemi všeho druhu.
Naší první velkou zastávkou po asi sedmihodinové cestě byl Krakow (obr. 01-14). Jako milovníka umění mne upoutala informace, že se v tomto městě nachází da Vinciho „Dáma s hranostajem“. Do historické města jsme vyrazili od Schindlerovy manufaktury (obr. 01). Mé nadšení z krásného města rostlo, když jsem měla možnost procházet se malebnými uličkami s nádhernou architekturou. Naším cílem byl hrad Wawel (obr. 04,05), který je pro Poláky něco jako Pražský hrad pro nás. Prohlédli jsme jeho katedrálu včetně zvonu Zikmund (12.800 kg) (obr. 07) a podzemí, kde jsou hrobky polských králů. Poté jsme vyrazili k největšímu polskému náměstí – Hlavním rynku (obr. 09). Nechápala jsem, jak je možné, že Krakow již dávno nepatří mezi evropské turistické tahouny a vyhlášené destinace, protože tak pěkné a opečované město abychom opravdu pohledali. Všem vřele doporučuji jeho návštěvu.
V Krakově jsme prožili nejen první den, ale i noc, kterou jsme strávili v pěkném, i když obrovském hotelu, kde jsem nedokázala posléze najít vlastní pokoj. Příjemně jsme se vyspali, ráno byla pro nás připravena bohatá snídaně ve formě švédského stolu. Poté jsme vyrazili za něčím, co si troufám tvrdit, bylo dalším vrcholem naší výpravy – do asi hodinu vzdálené Osvětimi (obr. 15-21), u které se nachází bývalý koncentrační tábor Auschwitz I. Musím říct, že slyšet o něm ve škole nebo číst si na internetu nebo v knihách je sice zajímavé, ale při tom nikdy nedosáhnete toho, jak se vás dotkne ta nepříjemě mrazivá atmosféra tohoto hrozného místa, jako se to stalo nám. Tohle je přece tím drsným symbolem neuvěřitelné krutosti, to místo, po kterém se teď procházím… Nepříjemný pocit se mě držel ještě několik hodin, což ale nic nemění na tom, že jsem nesmírně ráda, že jsem mohla toto místo navštívit. Měli jsme místního průvodce, jeho polský výklad byl překládán naším průvodcem a musím se přiznat, že jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem ani netušila a přitom mi teď přijdou nesmírně klíčové a zajímavé… Dozvěděli jsme se o vězeňské selekci (kdo bude zlikvidován hned po příjezdu a kdo později), o tom, jak probíhal zdejší život, ale bohužel i o tom, jak ten život v drtivé většině případů končil.
Další zastávkou byl jen několik kilometrů vzdálený vyhlazovací tábor Auschwitz II. Birkenau (obr. 22-25), který mě svojí atmosférou zasáhl již při pohledu z dálky. Je totiž dodnes stále na pohled surový, vcelku autentický a netknutý, nesmírně rozlehlý a atmosféra i stísněný pocit zde sílí.
Z prohlídky těchto smutných míst jsme odjeli do dalšího z polských pokladů co se měst týče, a to do Wroclawi (obr. 26-31). Čtvrté největší město Polska, které bylo pro rok 2016 vyhlášeno evropským městem kultury, mě dostalo minimálně tak, jako předtím Krakow. Prohlídka centra mne opět přesvědčila, že se jedná o opravdu kouzelné místo, které dostalo s blížícím se večerem díky světelným podmínkám ty pravé grády a tak jsem si procházku po centru opět moc užila.
Během exkurze jsem ani na chvilku nelitovala, že jsem se rozhodla tenhle malý kousíček Polska s dalšími studenty prozkoumat. Děkuji za tuto příležitost našim dvěma učitelům, kteří se zasloužili o zorganizování exkurze. Musím říct, že organizace celé akce se jim povedla, protože vše šlo jako po másle, žádné prodlevy, čekání. Plynulost samozřejmě zpříjemňovala celkový dojem. Určitě budu s napětím hlídat přihlášky na další podobnou exkurzi, protože se vsadím, že bude stát za to minimálně tak, jako ta letošní.
Pavlína Kašparová, V.A
