V horkých červnových dnech (23. – 24. 6. 2022) se naše zatím nejpočetnější – devítičlenná! – bronzová expedice vydala po proudu řeky Labe s cílem zaznamenat rostlinstvo bující na březích tohoto líného toku. 

Trasa naše DofEdruhy vedla od Kolína až do Poděbrad, pěšinami plnými kopřiv, komárů a klíšťat. Zdála se nekonečná v této ploché, neinspirující krajině. To dokládá i počet puchýřů, které pod vahou i osmnácti kilových batožin hojně natékaly i praskaly. 

Když večer skupina rozbila tábor na louce, kterou si dopředu dohodli s náčelníkem domorodců, byla většina na pokraji sil. I přesto však, posilněni rozvařenými těstovinami, vydali se spolu s vedoucími k místnímu jezírku. Někteří plavali, jiní vyžebrali od místní domorodkyně rohlíky a pytel koblih na snídani.

Poté, již za šera, se skupina navrátila zpět do tábora, kde nás čekala noc pod hvězdnou oblohou, za bzukotu komárů a lezotu klíšťat, která si evidentně též zvolila naši mýtinu za domov. 

Druhý den naše již ztěžklé kroky vedly k městu Poděbrady, odkud nás vymodlený železný oř odvezl zpět do civilizace. 

Děkuji Šimonu Janouškovi (1A), Kristýně Kühnové (1A), Lence Mynářové (1A), Elišce Reicheltové (1A), Lucii Váchové (1A), Natálii Wildmanové (1A), Rie Leškové (2B), Aleně Sanitrníkové (VA), Kristině Opálkové (VA) a Mgr. Janě Pěčové za vzornou přípravu expedice – oceňuji zejména vytrvalost všech členů expedice, zmákli jste to na výbornou! 

Mgr. Jan Poštolka