ZMĚNY KLIMATU V HORSKÝCH OBLASTECH
RNDr. Michal Jeníček, Ph.D., Katedry fyzické geografie a geologie
– od roku 1960 do dnes vzrostla teplota o 0,7°C, v následujících letech se očekává další nárůst
– podíl člověka na oteplování podnebí = produkce emisí CO2 + jiných plynů
– je nutné zastavit oteplování → ukončit růst emisí a postupně je snižovat
– v důsledku oteplování klimatu očekáváme:
a) růst množství vodních srážek na severu Evropy, naopak v jižní Evropě počet srážek klesne
b) v zimě nárůst povrchového odtoku z důvodu většího množství srážek ve formě deště místo sněhu
c) v létě výrazné poklesy odtoku → celkově bude méně srážek
– povrchový odtok: a) z deště odtéká voda hned
b) z tání sněhu na jaře
c) z ledovců koncem června a v červenci
– v roce 2100 – nebudou již téměř žádné horské ledovce → dominantním zdrojem vodnosti bude déšť
– výrazně méně sněhu- lyžařské areály v nižších výškách ohroženy
– pod hranicí 2000 m. n. m. poklesne jeho množství o 60-80%
– ve výškách 2000-2500 m. n. m. sníh roztaje o 50 dní dříve, čímž se výrazně zkrátí lyžařská sezóna
Dominik Nováček, Ladislav Vala, septima A
JAK STÁHNOUT A ZPRACOVAT DRUŽICOVÉ SNÍMKY
RNDr. Přemysl Štych, Ph. D., vedoucí katedry aplikované geoinformatiky a kartografie
Tímto tématem se zabývá vědní obor zvaný „geoinformatika“, zaměřující se na vývoj a aplikaci metod pro řešení úkolů se speciálním důrazem na prostorovou neboli geografickou polohu objektů. Díky tomuto vědnímu oboru můžeme lépe pochopit přírodní jevy a varovné signály a řešit tak problémy dříve, než bude pozdě.
Družice zpracovávají spoustu údajů, které umožňují lidem pozorovat různé jevy a změny na Zemi, jako např. změny klimatu, tání ledovců, růst hladiny oceánů, změny intenzity osvětlení nebo růst měst. Cílem této přednášky bylo představit nám hlavní trendy a perspektivy družicového průzkumu Země a vysvětlit různé metody, technologie, výzkumný potenciál družicových dat. V první části přednášky nás RNDr. Štych seznámil s vývojem družicového snímkování, se základními druhy oběžných drah, po kterých se satelity pohybují kolem Země. Evropské satelity vypouští do vesmíru kosmická agentura ESA (European Space Agency). Raketovou základnu má v bývalé francouzské kolonii v Jižní Americe – ve Fr. Guyaně. Proč zrovna z tohoto místa? Důvodem je poloha této země v blízkosti rovníku, čímž se náklady na vypuštění nosné rakety se satelitem výrazně snižují (na rovníku je vyšší obvodová rychlost). V současné době rakety ESA vynášejí např. satelity MSG (Meteostat Second Generation), Radarsat nebo Envistat. A v čem jsou tyto družicové snímky tak výjimečné? Družice totiž zaznamenává mnohem širší škálu záření než naše lidské oko, tyto údaje zpracovává a přetváří data tak, abychom to mohli vidět i my a získat tak potřebné informace.
V druhé části přednášky nám Mgr. Josef Laštovička v rychlosti ukázal několik volně přístupných aplikací, díky kterým se může i běžný uživatel dostat k zajímavým údajům z družicového snímkování. Mohli jsme si tak stručně vyzkoušet různé zajímavé software:
1. www.sentinel-hub.com archivní data vhodná ke zpracování
2. geoportál DMR 5g letecká data
3. https://earthengine.google.com/ snímky Země od r. 1984
4. https://kontaminace.cenia.cz/ letecké snímky ČR od 50. let 20. st.
5. https://www.globalforestwatch.org/ vývoj ekosystémů
6. https://earthobservatory.nasa.gov/global-maps
V závěru (půl hodiny po oficiálním konci přednášky) nás ještě Mgr. Laštovička seznámil se svým unikátním autorským projektem „3D modelace Ostrovského kláštera“, o kterém odvysílala Česká televize reportáž den před naším příjezdem do Prahy.
Adéla Greta Holušková, Amálie Streubelová
