Irsko – věčně zelený ostrov, země bez hadů, domov skřítků a víl, nádherné přírody, chytlavých irských melodií, ale také neopakovatelná atmosféra místních „pubů“, rodiště mých oblíbených U2, Sinead O´Connor a the Chieftains, a v neposlední řadě také země, kde se narodil Guinness a pravá irská whisky, také Oscar Wilde, G. B. Shaw a James Joyce… Toto byly mé asociace spojené se zemí, do které jsem druhý prázdninový víkend odjížděla na svou další mobilitu v programu Erasmus+.

Pokračování textu Jaké to je být alespoň na chvíli „Galway Girl“ →

 Poslední týden ve školním roce 2018/19 mi bylo umožněno v rámci projektu Erasmus navštívit hlavní město Spolkové republiky Německo, Berlín. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) Berlín patří k největším městům v Evropě a je druhým největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,613 milionu obyvatel.

Pokračování textu Erasmus+ Berlín →

 Po jazykovém kurzu v Eustonu v roce 2017 a více či méně intenzivním samostudiu angličtiny jsem se odhodlala v rámci našeho školního projektu v programu Erasmus+ vyjet na odborný kurz s názvem Leadership in practice. Konal se od 10. do 14. června v samotném srdci Londýna – v Charring Cross Library, tj. kousek nad Trafalgar Square a hned vedle Leicester Square.

Pokračování textu Leadership in London aneb jak prožít zajímavý týden →

 Finové jsou hrdí na tři věci. Na to, že porazili Rusy ve válce, na své úspěchy ve sportu. A na své školství, které je považováno za nejlepší na světě. Využil jsem možnosti, kterou mi dal projekt Erasmus+, a vyrazil do města Joensuu, které je mekkou finského školství. V centru Severní Karélie vzdáleném 500 kilometrů od Helsinek a dotýkajícím se ruské hranice žije 70 000 obyvatel, z nich 5 000 pracuje ve školství.

Pokračování textu Joensuu, základna finského školství →

 Co naplat. Člověk žije většinu svého života v pěkně útulné ulitě svého mikrosvěta, ve kterém se mu líbí, ve kterém si libuje, a z jehož pohodlí pěkně pozoruje svět a myslí si, že všemu rozumí. To samé platí o jeho profesním životě. Už všechno vím a umím a nic na světě mě nemůže překvapit. Ten pocit asi občas míváme všichni. Naštěstí se sem tam naskytne příležitost podívat se, jak se věci dělají jinde. Pak může přijít menší kulturní šok a vlčí mlha zažitých stereotypů a mýtů se začíná pomalu rozplývat. Může to tak vůbec fungovat? Jak si to vůbec představují? Pořádek musí být. Takhle by to nešlo…

Pokračování textu Jantelagen a Lagom aneb trocha inspirace ze švédských škol →

 Březen – za kamna vlezem, anebo taky zvedneme zadek z vyhřátého kabinetu, sluncem prozářené třídy, jarní boty zase zpátky vyměníme za ty nejteplejší zimní a lehkou bundu za tu, kterou by nepohrdl ani Amundsen, a vydáme se v rámci projektu Erasmus + na Island. Přesně to jsem totiž udělala já a tyto řádky jsou důkazem toho, že jsem, ač typický kavárenský povaleč a vyznavačka pohybu typu z-auta-do-auta, svůj pobyt v této drsné a zároveň nádherné zemi přežila. Co přežila, já si ho společně s dalšími 132 učiteli ze 16 zemí přímo užila!

Pokračování textu Island není pro barbíny →

 Jsem bohatší! I tuto větu může říct česká učitelka. Jsem bohatší o nové zážitky, zkušenosti, poznatky nejen z hlediska profesního, ale také i sociálního, kulturního a interpersonálního. A to vše díky programu Erasmus+, který mi umožnil vycestovat v únoru za hranice České republiky a na chvilku se ohřát ve slunné a jarní Madeiře. Tento evropský program je pořád stejně skvělý, jako byl před jedenácti lety, kdy jsem podnikla stáž ve Skandinávii, tehdy jako studentka vysoké školy. A ani tentokrát Erasmus+ nezklamal.

Pokračování textu Final destination: MadE+ira aneb S Erasmem na cestach →

 V rámci projektu Erasmus+ jsem na konci února využil nabídky zúčastnit se týdenního kurzu věnovaného inovacím a kreativitě ve výuce v portugalském Lisabonu.

Během kurzu jsme se seznámili s novými metodami výuky, které kladou větší důraz na aktivní zapojení studentů v procesu vyučování. Vyzkoušeli jsme si možnosti využívání informačních technologií, které jsou dnes pro studenty dostupné ve výuce díky tabletům nebo i chytrým telefonům.

Pokračování textu Moderní vyučování v Lisabonu →

 Měla jsem velké štěstí, po dvou letech mi bylo umožněno, díky našemu projektu v rámci programu Erasmus +, vrátit se do školy, na které jsem absolvovala svůj první job shadowing. Gymnázium Jura Hronce se opět,  tentokráte na čtrnáct dní, stalo mou domovskou školou.

Pokračování textu Chytrý nemá čas si pamatovat. Chytrý musí vymýšlet. Jan Werich →

 Týden před podzimními prázdninami jsem si díky našemu projektu v programu  Erasmus+ zpestřila cestou do slovenského Dolného Kubína. Zde jsem absolvovala tzv. sendvičový kurz. Stejně jako zmíněný pokrm byl můj kurz složen z několika částí. Těmi hlavními byly dopolední návštěvy ve výuce na Gymnáziu Pavla Országha Hviezdoslava a odpolední metodologické kurzy.

Pokračování textu Pavol Országh Hviezdoslav a já v projektu Erasmus+ →